17.6.2007 21:45:26     

Anonymous

0

dle dohody
Pizzeria DiCarlo

     
  Otázka nebyla ještě zadána.  
     
  Počet odpovědí: 0  
 
25.04.24 23:58  Anonymous
25.04.24 18:34  App.start
 
 
 
 
 
29.12.16 Zápisy z akcí KPCP
16.02.16 Zápisy z akcí KPCP
15.02.16 Zápisy z akcí KPCP
19.01.16 Soutěž KPCP
09.04.10 Soutěž KPCP
 
     




     
První Předchozí Zpět na zápis Další Poslední
   č.5,5 Jetřichovické skalní budky, Děčínský Sněžník - Fotografie č.1

 
 
Tak vítám zvědavce u fotodokumentace našeho dalšího výletu za krásami naší republiky. Tentokráte se konal do severovýchodních Čech a jeho hlavní náplní byla návštěva téměř bájných skalních budek v Jetřichovických stěnách. Ti, kdož sledovali naprosto skvélý pořad ČT Rozhlédni se, člověče z prostředí našich starých i nových rozhleden, si jistě vzpomenou na úvodní znělku, kde se mimo jiné mihly právě tyto budky. Nikdo z nás o nich do té doby neměl ani tušení. Když jsme před rokem navštívili první z poněkud pikantních rozhleden jenž se ve znělce vedle budek objevily - rozhlednu na Krásenském vrchu, bylo jasné, že tím byla započata další kapitola výletů KPCP právě za rozhlednami. Ostatně popud k tomu dal nejen pořad jako obrazový dokument, ale i naprosto skvělý výkon Luďka Munzara jako průvodce po našich rozhlednách, kdy k nim řekl i nemálo zajímavostí a pro rozhledny nás prostě nadchnul.
První, kdo začal blbnout byl už v průběhu premiéry pořadu (ossack, který si všechny díly pečlivě nahrál a shlédl je snad již 38krát. Další pak následoval Bubla a v těsném závěsu BlooDiK.
Budky tedy přišly na řadu nyní a tak si pozorný pozorovatel všimne zhruba uprostřed snímku takový špičatý hory na jejímž vrcholu je při troše fantazie vidět právě jedna z budek. Jo, to jsem ještě neřekl, krom toho, že jsme neměli o budkách ani tušáka, tak jsme i po zjištění, že jsou, stále netušili, že jsou hned DVĚ! . Jediný, kdo to možná trochu tušil byl PeS, jenž v oblasti díky svému sportovnímu založení již dříve horolezil.
Cestou do skalního městečka jsme tedy míjeli obec Jetřichovice, kde zas před mnoha a mnoha lety byl malý (ossáček na školce v přírodě. Ta pro něj byla takovou první noční můrou a předzvěstí toho, že jakékoliv oddělení od domova ve formě školek v přírodě a pionýrských táborů, pro něj bude přímo malou osobní tragédií. Pobyt vezdejší tehdejší byl pro jemnocitněútlocitnéhokřehkého a bezbranného (ossacka, zpestřen též vyhranou soutěží ''O největší kufr ze všech''. (ossackovo ultimativní megaloďák zde totiž skutečně neměl konkurenci. Nejspíše to bylo tím, že ostatní děti měly socialistické kufrjošky od soudruhů z NDR, zatímco (ossack disponoval kufrem po dědovi z První republiky. A to byla, řekněme si to otevřeně, tak trochu jiná doba. A jiná doba = jiné kufry.
Cestou vzhůru od parkoviště vozidel jsme míjeli poněkud ledabyle roztroušené novostavby i starostavby, sem tam i nějaké místní smetišťátko, a hlavně jakýsi ústav pro dorostence jenž měl zamřížovaná okna. Asi aby neprolétl větší hmyz.
Trochu nás též překvapil poněkud silnější vichr, jenž nám přímo před očima ohýbal lampy veřejného osvětlení - jak je ostatně zřejmé i ze snímku
 
Velikost souboru: 43,21kB